Rýžovací splav

05.03.2022 18:00

Aktualizováno: 19.08.2024 20:41

Aby bylo rýžování zlata efektivnější, používají se různé rýžovací splavy a žlaby na zachytávání těžkého sedimentu. Při rýžování zlata jde totiž o oddělení těžkého podílu od lehkého. Dosáhnout toho lze za pomoci klasické rýžovací pánve nebo na rýžovacím splavu, který zvyšuje počty zlatinek na pánev ve šlichu. Rýžovacím splavem protéká voda přirozeným proudem tak, že ho ponoříte do řeky nebo potoka způsobem aby proud vody vně splavu byl schopen odplavit nasypávaný štěrk, zároveň však nesmí být proud moc silný, aby neodnášel zlatinky pryč. V rýžovacím splavu nesmí chybět pastičky a kapsy na víření vody, čímž se vytvářejí podtlaky a dochází k oddělování těžkého materiálu od lehkého - proces, který s běžnou pánví musíte dělat za pomocí kroucení a propírání a většinou si tak narýžujete akorát bolavé klouby.

V Českých potocích a řekách se běžně vyskytují zlaté plíšky a zlatinky nevyjimaje zlatého prachu a takzvaných teček. Zlatý prach jsou kousky zlata menší než zrnko pouštního písku, "tečky" jsou velikostně něco mezi prachem a něčím co se nedá s jistotou určit jako 1 milimetr. Zlato co je veliké kolem 1 milimetru se dá se skřípotem zubů označit jako zlatinka, radost dělají dvojky, trojky a větší (označení v milimetrech), protože to už je zlato, na které si nemusíte brát dalekohled. Kousky zlata, které se nazývají plíšky nebo plechy jsou kolem 5 milimetrů a větší. Vyjmečně se dají najít zlaté nugety, které narozdíl od plíšků nejsou placaté a tak se jedná o hmotnější kousky často hledané detektory kovů.

Rýžovací splav můžete pořídit již hotový od výrobců nebo prodejců jak z Česka, tak ze zahraničí, na trhu jich je několik a všichni jsou ověřeni a vyrábějí kvalitní a funkční splavy, což si můžete sami ověřit v různých diskuzích a facebookových skupinách. Můžete si pořídit bazarový splav a ušetřit tak mnohdy stovky až tisíce korun, občas se na facebookovém zlatokopeckém bazaru Bazoš-Zlatokopeckých potřeb,NAKUP+PRODEJ objeví použité splavy a pánve zadarmo. Splav na rýžování zlata si můžete také vyrobit svépomocí, stačí tomu věnovat pár hodin a mít důležité komponenty. Na internetových skupinách jsou návody a postupy na výrobu splavů a je vidno, že se do použití a univerzálnosti materiálů meze nekladou. Tělo rýžovacího splavu může být vyrobeno z nerezu, pozinku, hliníku, plastu, dřeva nebo celé na 3D tiskárně. Na fotografii níže je rýžovací splav GoldenShark s gumou na zachytávání zlata a dhahokamů. Pastě jsou plné těžkého sedimentu, který obsahuje převážně rutil, ale také čegké granáty a zlato.

Pastě na zachytávání zlata se nejčastěji používají gumové rohože, zlaté rouno, tahokov, spirály a různé další překážky zachytávající těžký šlich. Často se například využívají staré rohože z aut nebo rohožky z velkých obchodů s potřebami pro kutily. Při výběru vhodné rohože je potřeba se řídit schopností drážek zachytit zlato, často se jedná o metodu pokus-omyl, komponenty se však dají sehnat levně nebo i zadarmo. Rohože do rýžovacích splavů se dají pořídit gumové nebo například zlaté rouno či tahokov a různě je kombinovat - výhodou takovýchto ruhoží je, že jsou otestovány jak od výrobce, tak zákazníky a máte tedy jistotu funkčnosti. Splavy lze různě prodlužovat a testovat tak různé kapsy na zachytávání zlata drahokamů. Pokud si nejstě jisti, zda vám neutíká zlato z rýžovacího splavu, existuje jednoduchá metoda na ověření - pořiďte si rybářská olůvka a zamíchejte je do štěrku, který sypete do splavu. Jelikož má olovo podobnou hustotu jako zlato, usazuje se tam, kde se usazuje i zlato. Nasypte mix štěrku a olůvek do násypky rýžovacího splavu. Pokud ve splavu najdete po odplavení štěrku jen samotné olovo, je to známka toho, že máte správný sklon splavu a těžký podíl zůstává na gumě, jen jste nabrali štěrk, který v sobě zlato neobsahuje. DŮLEŽITÉ - vždy musíte najít stejný počet olůvek, který jste vložili do nasypaného mixu, v případě, že po provedení tohoto testu najdete jen část olůvek, je něco špatně. V takovém případě je potřeba provést další test a dát si pozor na sílu průtoku proudu vody a sklon splavu, který nesmí být moc prudký Pro zachycení jemného zlata je potřeba zvolit správný vzorek, pro větší zlatinky musejí být drážky větší a pokud chceme chytat také drahokamy, musíme mít více velikostí vzorku a také delší splav. Drahokamy jsou lehčí než zlato a i přes to, že se v drážkách zachytávají, tak postupně popojíždějí splavem dolů. Každá další lopatka štěrku tak posune drahokam o kousek níž, pokd je moc vysoký sklon nebo silný proud, tak se to může dít i se zlatem. Proto je vhodné zvolit ideální gumu přesně na konkrétní typ rýžování. Pokud vím, že chci jezdit rýžovat například granáty, tak si musím pořídit gumu s dostatečně vysokým profilem a když chci aby splav chytal a nepropouštěl zlato, tak musím mít i jemnější drážky, případně zlaté rouno a tahokov.

Líbil se vám tento článek a chcete abychom vám podobné rady a tipy zasílali zdarma na email?